Topping PRE90

[blesk]

Na margo: “ Proto tolik preferuje R2R”. Vo deľajšom vlákne (R2R vs DS DAC-y) som dal krátky koment v súvislosti so vlastnými skúsenosťami s rôznymi aj R2R DAC-mi. R2R nehrajú zďaleka rovnako a dá sa povedať že to ani nie je vždy “ľúbivé” vs “menej ľúbivé”. Dokonca ani korelácia na základe meraní. Paradoxne Rocknu Wavedrem Signature Balanced ak by som nevedel čo hrá, by som označil ako menej “patlavú” alebo dokonca že to nie je R2R, skôr ako skvele merajúce Holo May a Spring. Denafrips je tak zas nejak úplne bokom charakteristikou…

[dawsoo]

Mám ho zapůjčený a zapojil jsem ho místo L70 na pozici preampu do své sestavy v konfiguraci xlr input rca output. DAC je SU-X a zesik Victor AX-550mod. Kabeláž stejná XLR+RCA (čisté stříbro). Zvukově je to velmi povedený předzesilovač jen s mírným ovlivněním signálu. Nechal jsem ho cca 1h ohřát a hrát a až pak soustředěněji poslechl věci, co jsem testoval při včerejším porovnání DA převodníků ve vlákně Topping 1bit daců. Zapojený je ve třídě I (nemá gndlift) ,což může hrát nemalou roli ačkoli je v řetězci jedinným přístrojem v takové konfiguraci.

Pokud mohu narychlo na první dobrou porovnat SU-X do Victor 550 přímo vs přes pre90:
1. zvuk s preampem je mírně temnější,prostorová scéna se zůží do šířky ale nikoliv do hloubky,vše se mírně shiftne dozadu za bedny.
2. Spektrálně a základním témbrem dokáže celkem pěkně obrousit hrany SU-X a mírně zvuk změkčit na výškách ale zachovává si pěkně detail v celém pásmu,basy jsou v pořádku pevné a oproti přímému propojení bezezměny.
3. Co se mi naopak moc líbí je že jsou krásně slyšet detaily a dozvuky v prostoru,tady se mi zdá že je to dokonce o fous lepší než při přímém RCA propojení DAC-AMP.
4. je zajímavé že zvuk u horších či jinak problematických nahrávkách, učiní možná trochu přehlednějším a možná někdy i na první dobrou atraktivnějším.
5. Příjde mi že vše trochu průměruje a uhlazuje,SU-X je v zachování jeho vlastností asi velmi náročná disciplína. Trochu vložením můj řetězec ztratí rozlišení,zvuk je více konvenční,L70 řekl bych že subjektivně zasahuje do signálu v mém řetězci určitě celkově méně a v jiných aspektech,témbr a vyvážení nemění třeba vůbec resp pod hranici co jsem schopen já rozlišit.

[blesk]

Dawsoo: Podla bodov 1-4 by som Pre 90 dal prednost pred L70.
Ono to “priemerovanie” v kontexte ako hodnotis SU X a ako si napsal aj ze ju hodnotil Eficak, je také relatívne (individuálne), ked typ zvuku SU X hodnotíš ako “bezfarebny” resp “nefarbiaci”.
Keď sa vraciam z koncertu klasiky skoro vždy ma napadá, že ten typ “nefarbiaceho” zvuku je hyperealitou. Aj keď sedím v prvom rade, tak to nie je tak hyperrealistické ale skôr vnímam tembr nástrojov a keď si dosť v predu aj separáciu v priestore.

[dawsoo]

Blesk: To je jasné vždy je to individuální,i v tom je hifi krásné že si každej může najít a vybrat přesně to co mu nejlépe vyhovuje, já již dlouho preferuji vždy co nejmenší zásah do signálu,v mém světě zvuk má určovat v ideálním případě jen nahrávka ,nikoli reprodukční řetězec. Na otázku jak to poznám,mám jednoduchou odpově´d,čím více se liší jednotlivé záznamy mezi sebou,tím lepší je řetězec ve smyslu že co nejméně průměruje a ovlivňuje svou signatuou signál,na tom je postavena celá moje filozofie,nic složitého. Stejnozvuk je to co mě unavuje vždy asi nejrychleji,proto mám rád i u zesilovačů tzv drát se ziskem. A hledám i takové zdroje signálu a stejně jsem se snažil takto ladit i mé reprosoustavy. Pro mne je asi lepší L70 ale nebudu předbíhat počkám až příjde žena a potestíme to spolu,pak bude porovnávačka L70 vs Pre90 ve svém vlákně. Kde pak zkusím i vyměnit DAC za D90IIID. Není to nic velkého ale jen nuance,píši to záměrně tak aby to bylo jasné v čem vnímám rozdíly, nikoli že to je nějaký problém.Většina jiných řetězců by toto spolehlivě vlastním témbrem a signaturou zamaskovala.

[blesk]

Pre mňa je to asi trochu potom zložitejšie rozhodovanie (vstupuje viac premenných - najmä kvalita záznamu, postprodukcia a ako bol vytvorený). Ja hladam čo najbližšie toho ako to znie naživo (najma teda klasika, aj keď to nie je môj prevažujúci žaner ktorý počúvam). Ale takéto diskusie považujem za prínosné

[dawsoo]

Tomu rozumím,problém je že se musíš furt trefovat do záznamu,takže se ti značně zůží výběr. Mě velmi vadí kontaminace kterou u tzv eufonických řešení vždy bohužel/bohudík? slyším a toto vadí velmi třeba mě=stejnozvuk a typická signatura.

Já poslouchám uplně všechno krom rapu, tvrdýho metloše a extrémností co s hudbou a harmonií nemají moc společného,dříve jsem to měl podobně jak ty,ale nebyl jsem když jsem se snažil zvuk ohýbat a dorovnávat řetězcem nikdy dlouhodobě spokojený a měl jsem neustále tendence něco ladit a měnit a utrácet čím dál více bez efektu...až jsem postupně za roky došel k tomuto.

Jako živá hudba nezahraje opravdu nic (protože snímání zvuku zpracování převod záznam a postprodukce),s tím jsem se smířil už dávno a tuplem pak co jsem začal dělat to co dělám,ale dokážu doma dostat z hudby emoce a atmosféru také,mohu poslouchat bez bolesti hlavy celý den, což považuji pro mne za dostatečné ke spokojenosti a naprosto chápu, že moje cesta asi není určitě pro každého,já k tomuto došel opravdu až po dlouhých letech kdy jsem v tom jel fulltime.

Moje cesta je "chci slyšet více" chci "větší rozdíly" mezi záznamy,chci slyšet v maximální možné míře záměr zvukového mistra co nahrávku vytvářel. To jedinné mohu ovlivnit,co na záznamu není nebo je špatně nic už neopraví,pouze se to může různě skrývat, nebo přebíjet a maskovat něčím jiným,což mě se z principu nelíbí a vadí mi víc než nahatý ne moc povedený záznam.

Já měl a mám asi i výhodu v tom, že mam jako věčnej šťoural ve všem eletrickým, možnost nahlížet pod pokličku a ovlivňovat i přímo celek na všech pozicích v řetězci tak, abych to co nejlépe vyvážil a otevřel potenciál v maximální míře s limity danými použitým základem,s cílem abych mohl poslouchat bez únavy celé dny prakticky cokoliv. Byla a je to někdy mravenčí práce,ale stojí mi to za to,nestojí mě to nesmyslný peníze, ale naopak můj čas, což mi až tak nevadí, protože se tím bavím a dělá mi to radost.

[dawsoo]

Ještě se chci vrátit k Pre90,ten předzesilovač je na tom lépe než klasický hifi preampy v jakékoli ceně které jsem historicky měl možnost zkoušet,včetně yamah C-50/C-70,připomíná mi to charakterem zvuku trochu mého "kameňáka" se stepped nízkoimpedančním attenuatorem na výstupu,ale v luxusním kompaktním provedení s ovládacím komfortem. Takže pokud mam vysvětlit a subjektivně posoudit zásah do signálu,tak chci i říci B, aby nedošlo k nedorozumění a špatnému výkladu.

Nejsem přiznivce omalovánek a tzv hezkého zvuku, který tvaruje a mění vstupní signál specifickým způsobem tak, že se snaží trefovat do nějakého zvukového charakteru kde posluchač může nabývat eufonické iluze živé hudby,proti čemuž nic nemám a chápu to (přesně o tom je myslím tzv highend), ale u mě to takhle není,naopak je to u mne striktní (toto mi velmi vadí z důvodu že pak hraje vše stejně nebo hodně specificky a podobně ačkoli různé záznamy-nahrávky mají znít jinak) = Proto můj tzv. ideál minimálně u zdrojů signálu a zesilovačů je absolutní rozlišení,neutralita a transparentnost = tzv drát se ziskem,kdy při vřazení mezi zdroj signálu co nejméně ovlivní a mění zvuk oproti přímému propojení co možná nejméně a to ve všech myslitelných aspektech,nejde jen o frekvenční vyváženost a dynamiku. Jeho úkol v mých očích je max jen o pohodlném přepínání vstupů (nepotřebuji mám jen jeden zdroj) ,pohodlnou regulaci hlasitosti a ideálně oddělení výstupu zdroje signálu vysokou impedancí vstupu a naopak nízkou impedancí výstupu (toto vyžaduji) . Nic více by v mém světě než jen toto neměl dělat. Pre90 to rozhodně splňuje,ty rozdíly možná vypadají jako velké,ale tak to není jde jen o nuance,které si někdo jiný v jiném řetězci třeba ani nevšimne,nicméně pokud by to nebylo na mém řetězci znatelné, nepsal bych o tom a řekl že hrají stejně a je potřeba i chápat rozdíl mezi slovy správně a pěkně.

[efičák]

Drahé a povedené preampy drží cenu daleko výše než koncáky, to víme. A pokud je Topping Pre90 /70 tak dobrý, proč ne, zvláště za svou cenu.

"Kameňák" se mi velmi libil, v té době to byl úkaz.
Jen CD přehrávač jeho kvalit nedosahoval a já zvolil klasický Alps preamp s milosrdenstvím a odpuštěním chyb.

Teď používám Dawsem upravený Kenwood C1 s fajn JFET operáky a nemám potřebu bažit po kvalitnějším preampu. Stále chci používat gramo a horší nahrávky jdou docukrovat korekcema a loudness. Za mě tedy pěkně za podmínky, že lepší nahrávky jdou slyšet a baví a ty horší a špatné by neměly bolet.
Dawsoo má vynikající zvuk, áčkový chrakter JVC AX 550 po vylepšení netrpí sykavkama jako některé výkonné A-Bčka. Revelatory v bednách nepotřebují více výkonu. Tím vším je možné slyšet neutrální a velmi dynamický zvuk toho nejlepšího převodníku.
Zato úsporný odflaknuty zvuk je hodně slyšet.

[blesk]

Dawsoo: Ano máme to trochu inak, ale to nevadí. Keď som bol hifista študent, som to na základe svojich vtedajších možností vyhodnotil že mi lepšie vyhovujú prístroje ktoré skôr robia hudbu pre mňa počúvatelnejšou a bavila ma.
Dnes už vyžadujem viac. Teda aby bol zvuk aj maximálne transparentný, ohraničený v kontúrach, mal správny impulz, bol samozrejme frekvenčne vyvážený alr zároveň aby som nahrávky ktoré sú či už klasiky alebo dobré nahrávky iných žánrov mali zvuk ktorý sa čo najviac blíži živému zvuku. Problém zahladzujúceho (ktorý inak nazývam “patlajúci”), hutného zvuku je, že nielenže sa to negatívne prejaví na tých vyššie uvedených podarených nahrávkach, ale tie čo sú ako napr aktuálny album The Cure do temna, že potom sú tieto nahrávky pre mňa nepočúvatelne tupé a zahuhňané. To je rovnako zle ako hyperzvuk. (neberte ma za slovo s tým The Cure, viem že je to otrasne dynamicky skomprimované)

[blesk]

efičák: Vďaka za koment s ktorým sa v podstate stotožnujem:, “ Za mě tedy pěkně za podmínky, že lepší nahrávky jdou slyšet a baví a ty horší a špatné by neměly bolet.” Toto je v podstate obdoba toho čo som napísal ja len s prídavkom “čo najbližšie živému zvuku” (najmä tomu “neamplifikovanému”).