Měření audio řetězce jako celku

[PMA]

Jinak díky za měření Pavle, hned mi v zapalu diskuse nedošlo, že to je měření tvé sestavy. Vyzkouším doma za stejných podmínek jak to dopadne.

Jo, to je celek (Na preampu visí DAC, telka, gramofon a CD přehravač a hlavně 12m spojovací kabel do vedlejší místnosti). Na DAC či preamp by to byla pěkná bída. Jenže na výstupu koncáku už to číslo vypadá jinak. Koncák má zisk 30dB, takže pro -83.5dBVA šumu na výstupu koncáku musí být na preampu -113.5dBVA, což už není úplně špatná hodnota. Propojení nesymetrické.

[kryton]

Ještě doplňuji srovnání odstupu S/N celého řetězce kalibrovaného dle požadavků Rixe v závislosti na úrovňovém diagramu (přidáno měření pro kompletně digitální regulaci hlasitosti):

Celý útlum v preampu (-48dB): -80,3dBV(A).
V preampu útlum jen -24dB (poloviční) a dalších -24dB snižením citlivosti vstupu konce: -90,3dBV(A).

Kompletní útlum digitálně pomocí RME ADI2Pro digitální regulace (-48dB): -70,7dBV(A).

Digitální regulace vychází nejhůře (pro celkový útlum -48dB). Je třeba také vzít v úvahu, že samotný převodník má S/N -118dB. Běžné hodnoty DACů jsou o 10dB a více horší. S těmito DACy by tedy digitální regulace (jakkoliv kvalitně udělaná) v tomto parametru zcela propadla.

PS: Není náhoda, že 118-48=70 (tedy S/N po digitální regulaci)

[cough]

Výborné téma. Teď by to ještě chtělo celou tu debatu zreálnit o dva podstatné faktory:

1. reálnou hudbu a reálné nahrávky této hudby - jak to vypadá s jejich spektry a odstupy od šumu a hluku sálu v kterém se nahrávalo.
2. reálné poslechové hlukové pozadí v poslechové místnosti.

K bodu 1. přikládám z nahrávky Šostakovičovy 11. symfonie - spektrum 25 sekundové velmi tiché pasáže - v reálné hudbě nic neobvyklého, daly by se najít ještě tišší pasáže. Pro srovnání na témže obrázku vygenerovaný 1 kHz sinus 0dBFS v 16 bitovém rozlišení - ať je vidět kde se decibelově nacházíme v reálné hudbě. Na ose Y jeden dílek odpovídá 6 dB. Je jasné, že s ohledem na DR takovéto nahrávky reálné hudby se bude asi přehrávat na jiném zesílení než se tu diskutovalo.

K bodu 2 to bude asi trošku tricky s ohledem na šum cesty mikrofon/mikrofonní předzesilovač, ale určitě by něco šlo...

No a pak bude zajímavá debata kolik moc je málo a kolik málo je (už) moc...

[PMA]

Hlavně, při jakýchkoliv posuzováních (co stačí a co ne) je potřeba si vtloukat do hlavy a sakramentsky uvědomovat kdy jsou spektra v dBFS (tj. hudební soubory) a kdy v dBV (hledání šumů řetězce). Musíme plynule skákat z jednoho na druhé ale přitom stále si držet přehled. Každý zjednodušený pohled na graf vede na chybné závěry. A graf musí být věrohodný, kalibrovaný, jinak nadělá víc škody než užitku.

Jinak Ivo souhlas, že slušný řezězec je vždy pod šumem i sebelepší nahrávky, prostě fyzika je fyzika a mikrofonní cesty mají svoje limity.

[Lukaso]

PMA, samozřejmě, těch skoro -106 dBV(A) šumu není state of the art, ale neurazí. Oproti tomu měří RME ADI-2 PRO suprově. Alespoň mám motivaci pro další vylepšení

Pro celou sestavu mi vychází šum -84 dBV(A). Což přibližně sedí s měřením DACu (asi 2 dB rozdíl). Analogová regulace by tohle číslo samozřejmě mohla zlepšit. Ještě doplním, že moje bedny mají citlivost 88 dB a DAC má výstupní úroveň 2.4 V (9.8 dBu) RMS pro 0 dBFS.

[mrba]

Výborné téma. Teď by to ještě chtělo celou tu debatu zreálnit o dva podstatné faktory:

1. reálnou hudbu a reálné nahrávky této hudby - jak to vypadá s jejich spektry a odstupy od šumu a hluku sálu v kterém se nahrávalo.
2. reálné poslechové hlukové pozadí v poslechové místnosti.
...

Pridám niečo k bodu 2.
Meranie ticha u mňa v miestnosti mikrofónmi UMIK-1 a AT2031 (hlasitosti pri 65 dB(A) srovnané) :

UMIK1_ticho.jpg (196.83 KiB) Zobrazeno 2875 krát

AT2031_ticho.jpg (197.39 KiB) Zobrazeno 2875 krát

A porovnanie voči meraniu sweepom (horné), ružovým šumom (0,3V na repro) cez RTA (stedné) a tichom:

Porovnanie_merania_ticho.jpg (182.08 KiB) Zobrazeno 2875 krát

[PMA]

A jak vypadá graf šumu samotného mikrofonu (resp. co je šum místnosti a co mikrofonu)? Bývá to právě 1/f, je to kapacita kde se zvětšuje impedance (a tudíž i šum) směrem k nízkým kmitočtům. A pak tyhle grafy smysluplně svázat s naměřenými odstupy a zjistit použitelnou dynamiku při různých hlasitostech ......., troufnu si odhadnout, že to nebude triviální.

[PMA]

Shodou okolností jsem zrovna dostavěl nový předzesilovač, takže šum celku DAC+preamp+konec vychází -91.7dBV(A), což si troufnu říci že není až tak blbé, protože zisk konce je 30dB a tudíž na výstupu preampu je -121.7dBV(A). DAC přehrává signál -100dBFS/1kHz, aby se odmutoval, na výstupu koncáku je regulací hlasitosti preampu nastaveno -100dBV. Tedy plný signál z DAC by dal 1V na výstupu koncáku.

[kryton]

2 PMA: Jaké je blokové schéma preampu? Regulace hlasitosti na vstupu plus výstupní buffer? Jaký je zisk preampu při hlasitosti na max (0dB)?

[PMA]

Preamp tvoří 2 desky. První deska obsahuje reléové přepínání vstupů, 3 nesymetrické vstupy a 1 symetrický vstup (s přístrojovým zesilovačem). Za ním následuje druhá, vlastní deska preampu, kterou tvoří buffer (+1) s OZ, Alps 2x10k, za ním další buffer s OZ a elektronicky symetrický výstup, s možností pouze nesymetrického výstupu. První přepínací deska je už letitá, druhá je nová, nahradila tu původní asi 6 let starou. Při měření to bylo zapojené nesymetricky, jelikož koncový zes. má nesymetrický vstup. Každá z desek má svůj stabilizovaný napájecí zdroj, založený na ZT15VA (viz můj web).

Zisk je 0dB pro nesymetrickou cestu.
Zisk je +6dB pro symetrickou cestu.

Porovnání původní a nové druhé desky při měření celkového šumu sestavy ukazuje přiložený obrázek, kde jsou obě varianty. Černá je pro novou desku.